Co se nesmí na Květnou neděli?

Co se nesmí dělat na Květnou neděli

Květná neděle

Podle světských zvyků by se v tento den nemělo nic péct. Lidé totiž věřili, že by se zapekly také květy ze stromů a luk a nebyla by pak žádná úroda. Zvykem také bylo vymetat dům zelenými větvičkami, které měly vyhnat pryč všechny neřesti. Nosit by se také měly nové šaty, aby vás nepokakal beránek.
Archiv

Co je po Květné neděli

Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční.
Archiv

Co se nesmí dělat na Velikonoční neděli

Nemá se prát, žehlit, mýt nádobí, ale ani nic vyklízet a podobně. Už po staletí bývalo zvykem se v tento den bavit, pořádat tancovačky, zábavy, pít, hodovat a zpívat.

Co se dělá na modré pondělí

Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“.
Archiv

Co je to Smrtná neděle

Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.

Co se nemá dělat na Bílou sobotu

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Kdy se zpívají pašije

Květná neděle, latinsky Palmare, je poslední nedělí čtyřicetidenního půstu a vlastně otevírá Velikonoce. Kromě vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma připomíná také blížící se Kristovo utrpení, smrt a vzkříšení. V chrámech se poprvé zpívají pašije, tedy části evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše.

Kdy se nesmi prát pradlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce

V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady. V tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Kdy je modry den

Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi. Pro křesťany bylo volným dnem, kdy se nemělo pracovat. Dětem a studentům začínaly vakace, tedy velikonoční prázdniny. Podle lidových představ se na Modré pondělí mělo doma začít s jarním úklidem a druhý den na Šedivé úterý pak speciálně vymetat pavučiny.

Kdy se nesmí uklízet

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.

Kdy začíná postní doba

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst Popeleční středou, která připadá na středu 22. února 2023, začíná podle křesťanské tradice čtyřicetidenní období postu před Velikonocemi. Její název se odvozuje od popelce, který je v tento den křesťanům udělován.

Kdy zacina 40 denni půst

Čtyřicetidenní půst nemá fixní datum. Závisí na Velikonocích a začíná Popeleční středou, která je prvním dnem půstu. To je zpravidla sedm týdnů před Velikonocemi. Půst končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí.

Kdy se nesmí prát prádlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy se nesmí hýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Co je to pašijový týden

Pašijovým týdnem se označují dny posledního týdne před Velikonoční nedělí – tedy před Božím hodem velikonočním. Pojem pašije je odvozen z latinského passio – utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty. Lidé si při pobožnostech připomínají význam umučení a nejvyšší oběti Ježíše Krista.

Jak se jmenují dny pašijového týdne

Pašijový nebo taky Svatý týden je ukončením předvelikonočního půstu. Začíná se Květnou nedělí a vrcholí třemi dny, kterými jsou Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční. Věřící si v tomto týdnu připomínají zradu Jidáše, ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše.

Proč nesmí na Štědrý den viset prádlo

Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.

Který den nesmí viset prádlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Co by se nemělo dělat na Škaredou středu

Zmatek někdy působí skutečnost, že jako „škaredá“ bývá někdy označována i Popeleční středa, kterou křesťané zahajují půst. V českých domácnostech se o Škaredé středě hlavně uklízelo, aby byli z domu vyhnáni všichni duchové. Podle tradice by se člověk také neměl mračit, jinak se bude mračit všechny další středy v roce.

Kdy nehýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Co se nejí o půstu

Je to proto, že neděle je den sváteční a z tradice se nepočítá jako postní den. I tak se o postních nedělích nepřejíme, nejí se maso a pouze s jednou výjimkou se nepije alkohol. Půst držíme tedy šest dní a pak máme neděli volnější.

Co se jí při půstu

Půst má svá pravidla

Vaše tělo se tak pročistí. Jíst smíte pouze zeleninový vývar, pít čistou vodu, bylinkové čaje nebo šťávy ( nejlépe čerstvě udělané). Šťávy dodají tělu velké množství látek, které jsou důležité pro organismus. Velmi doporučované jsou šťávy z celeru, mrkve a červené řepy.

Jak držet půst při úplňku

První den, v době úplňku či novoluní, se nejí nic, pouze se pijí v neomezeném množství čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Dalších 24-26 hodin je vhodné omezit jídelníček pouze na ovoce, salát, polévky nebo zeleninová pyré, například z dýně. Zcela zakázány jsou po tyto dny těžká jídla, cukr, tuk, káva i alkohol.

Co se nesmí na Velký pátek

Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. To jsou zákazy, které vystihují povahu Velkého pátku jako výlučného svátku.