Jak se slaví Velikonoce v Česku?

Jaké jsou velikonoční tradice

Barvení velikonočních vajíček, pečení mazanců a jidášů, šlehání dívek upletenou pomlázkou, polévání vodou nebo třeba vysévání obilí. To vše jsou oblíbené velikonoční zvyky a tradice, pomocí kterých lidé každoročně oslavují svátky jara.
Archiv

Jak se slaví Velikonoce v Polsku

V Polsku je oslava Velikonoc spojena s mnoha akcemi plnými barev. Mezi ně patří samozřejmě velikonoční trhy plné květin či průvody pořádané o Palmové, neboli Květné neděli spojené s mnoha soutěžemi. Palmová něděle proto, že křesťané si právě v tento den připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma.

Co se nesmí delat na Velikonoce

Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.

Kde se nejvíce slaví Velikonoce

Velikonoce jsou nejdůležitějším církevním křesťanským svátkem a slaví se po celém světě. I když křesťanství má všude stejné základy, přesto se oslavy Velikonoc v různých zemích od sebe alespoň mírně liší. Nejvíce podobné oslavy jsou u našich nejbližších sousedů na Slovensku a v Polsku.

Co se dělá na Velikonoce

Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.

Co je typické pro Velikonoce

Velikonoční radovánky, pletení pomlázek, malování vajíček a jídlo. Velikonoce jsou i obdobím, kdy se děti a rodiče spojují, aby vytvářeli různé výrobky (například kraslice a pomlázky) anebo společně upekli tradiční pečivo.

Jak se slaví Velikonoce v Německu

Dospělí se v Německu nenudí hledají velikonoční pivo. V mnohých německých domácnostech lze spatřit stromeček, na který se věší krásně zdobená vejce. Na spoustě míst se pořádají tradiční jarní trhy, na kterých se dá nakoupit spousta dekoračních předmětů, květin, proutěných košů nebo sladkostí.

Jak se slaví Velikonoce v Chorvatsku

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který v sobě nese silnou symboliku nového života a nového začátku. Chorvatsko je katolicky založenou zemí a Velikonoce, chorvatsky „Uskrs“ jsou spojeny s půstem, návštěvou kostelů, tradicemi a samozřejmě dobrým jídlem. Věřící se na Velikonoce připravují během 40 dnů půstu.

Proč se tomu říká Zelený čtvrtek

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Užijte si Zelený čtvrtek 6. dubna 2023!

Kdo vymyslel Velikonoce

Původ v pohanských a židovských tradicích

Důvod je prostý. Církev chtěla pohanům pomoci se lépe ztotožnit s církevní tradicí. Jako náboženský svátek připomínající osvobození z egyptského otroctví se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Na památku vyjití z Egypta jej Židé slaví dodnes.

Proč se barví velikonoční vajíčka

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce

Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.

Proč se koleduje

Koleda a pomlázka

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.

Co je symbolem Velikonoc

Velikonoční vejce

Vejce symbolizuje nový život nebo znovuzrození. Z vejce se vyklube kuře, tedy z neživého objektu vznikne nový život. Velikonoční vejce je bezesporu nejznámějším symbolem velikonoc.

Jak se slaví Velikonoce v Rusku

RUSKÉ PRAVOSLAVNÉ VELIKONOCE = ПАСХА

Velikonoce se v Rusku slaví celý týden a ten je zakončen Velikonoční nedělí = nejslavnějším dnem. Celý tento týden může kdokoliv přijít do kostela a vlastnoručně zazvonit na kostelní zvon – na oslavu Kristova zmrtvýchvstání.

Jak se slaví Velikonoce v Rakousku

Velikonoce v Rakousku patří k nejuznávanějším svátkům, protože většina místních je křesťansky založena. Toto období, které s sebou přináší i jaro, je v Rakousku plné událostí a zajímavých zvyků, lidé se scházejí a města i vesnice ožívají. Koná se také celá řada slavností a jarmarků.

Jak se slaví Velikonoce v Bulharsku

Velikonoce v Bulharsku jsou spojeny především s bohoslužbami v chrámech a v kostelích. Před začátkem března posílají Bulhaři svým známým a blízkým tzv. marteničky. Martenička je červeno – bílý střapec, který se nosí buď na oblečení, nebo na zápěstí.

Co se smí a nesmí na Bílou sobotu

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Proč se barví kraslice

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Jaká je tradiční barva obarvených vajec kraslic

Kraslice se původně zdobily zasyrova, takže po vyfouknutí bylo možné prázdnou skořápku ve světnici pověsit jako ozdobu. Tradiční barvou velikonočních vajec byla červená, odstín milostné touhy.

Proč nemá viset prádlo na Štědrý den

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Proč nesmí viset prádlo

Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu

Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Jak se jinak říká pomlázce

Stejně tak se liší i pojmenování samotné pomlázky. V českých a moravských nářečích se jí říká například hodovačka, mrskačka, sekačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, dynovačka, binovačka, žíla pamihod, pamihod, pamihoda, tatar, kantár, metla, kyčka, karabáč, korbáč, mrskut, namrkskut, čugár, šlerkust nebo šmigust.

Co se nesmí jíst na Velký pátek

Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.

Proč se zdobí vajíčka

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.