Proč se koleduje?

Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi).

Kdy se nesmí hýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Kdy se chodí s řehtačkami

Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.

Kdy se nesmí péct

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.

Co se nesmí na Velký pátek

Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. To jsou zákazy, které vystihují povahu Velkého pátku jako výlučného svátku.

Co bylo na Velký pátek

Velký pátek připomíná utrpení Ježíše Krista, jeho cestu na vrch Golgota, ukřižování a také jeho pohřeb. O Ježíšově osudu rozhodl Pilát Pontský, který byl římským prefektem. Kristus dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na němž byl ukřižován, musel sám odnést na Golgotu.

Proč nesmí viset prádlo

Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu

Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Kdy se nesmi prát pradlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Proč se Rachtá

Jedna z mála tradic, které se v naší obci se stále udržují je starobylá velikonoční tradice, jež byla součástí rituálu spojeného s jarní výroční obřadností a v lidovém prostředí souvisela s kolektivní oslavou nového vegetačního roku a se zahájením zemědělských prací.

Jak se chodi klapat

Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno. V pátek v odpoledních a večerních hodinách vybíráme příspěvky. Klapeme buďto řehtačkou, kladívkem, barborkou anebo kozou, kdo neví, je dobré se podívat na obrázky.

Co se jí na Bílou sobotu

Na Bílou sobotu upečte velikonoční nádivku a mazanec

Pekla se podle krajových zvyklostí, většinou v ní však nechybělo telecí a uzené maso, samozřejmě vejce a spousta čerstvých bylinek, nejčastěji nasekané mladé kopřivy. Dnes používáme hlavně housky máčené v mléce, dříve byla často základem slaná krupicová kaše.

Kdy se nesmí prát prádlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Co se smí jíst na Velký pátek

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávat se mohla například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje.

Kdy se nesmí jíst maso

Západní křesťané se postí 40 dní, půst začíná Popeleční středou, hned po Masopustním úterý, a půst vrcholí Svatým týdnem, tedy posledním týdnem před Velikonocemi. Oproti tomu východní křesťané tzv. velký půst začínají 7. týdnem před Velikonocemi a půst pak končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Proč se říká Modré pondělí

Křesťanské zvyky a tradice

O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.

Co se nesmí dělat 25 prosince

Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele!

Proč Velký pátek

O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.

Kdy se chodí koledovat

Velký pátek letos vychází na 15. dubna. Po něm již následuje Bílá sobota a již zmiňovaná Velikonoční neděle. Většina lidí se ovšem nejvíc těší na Velikonoční pondělí, někdy také Červené pondělí, kdy se chodí s pomlázkou koledovat.

Kdy chodí Hrkaci

Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.

Co se nesmí dělat na Popeleční středu

Popeleční středa a pak také Velký pátek jsou v křesťanské tradici chápány jako přísné postní dny. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro to, aby se člověk ztišil a povzbudil k dobrým skutkům.

Kdy se dělá Nadivka

Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vajíčka jako symbol nového života jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i různě plněná, dělají se z nich pomazánky, přidávají se do omáček a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce.

Co se nesmí dělat v 25. prosince

Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Všechny vesměs říkají, že se v tento den nesmí pracovat. Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele!

Jak vydržet celý den nejíst

Přerušovaný půst

Pozitivum tohoto půstu tkví v nenásilném a pravidelném odlehčení těla spojeném s očistou organismu bez pocitu hladu. Při přerušovaném půstu typu 16/8 může být např. vynechána snídaně, začíná se obědem v 11 hodin, pak může následovat odpolední svačina a končí se večeří v 19 hodin.

Co nejí muslimové

Muslimové nekonzumují vepřové maso, krev a uhynulá zvířata. Je-li muslim ke konzumaci těchto potravin donucen, za hřích se to nepovažuje. Platí také zákaz konzumace oslů, masožravých ptáků a zvěře. Z ryb mohou konzumovat pouze ty, které mají šupiny a ploutve.

Co se stalo na Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomadae sanctae) je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.