Kdy stříhat šalvěj lékařskou?

Jak sklízet šalvěj

Ideální jsou na to slunečné a suché letní dny. Na sběr byste měli jít okolo poledne, protože lístky v té době obsahují nejvíce éterických olejů, což můžete při troše experimentování posoudit i sami. Šalvěj se sklízí dvakrát do roka, řeže se asi 10 cm nad zemí a její listy se suší.
Archiv

Jak zastřihávat šalvěj

Brzy na jaře je vhodná doba na zastřihování šalvějí. Pokud by se rostlina ostříhala před zimou, mohla by se v zimním období dostat do potíží. V únoru, se mohou výhonky zkrátit na asi 5 cm. Po ostříhání a zlepšení počasí bude šalvěj vyhánět nové výhonky a rozroste se.
Archiv

Jak stříhat šalvěj po odkvětu

Vyžadují plně osluněné stanoviště, nesnášejí přemokření. Po odkvětu je vhodné odstranit odkvetlá květenství nebo ještě lépe rostliny seříznout až k zemi. Takto ošetřené velice rychle obrůstají a většina odrůd koncem léta znovu bohatě kvete (remontuje).

Jak kvete šalvěj lékařská

Květenství tvoří lichopřesleny o 4–10 květech. Květ má dvoupyskou korunu, která je světle fialová, občas bílá, korunní trubka v ústí chlupatá, horní pysk vyklenutý, dolní třílaločný. Šalvěj obvykle kvete v květnu až červenci, plodem je tvrdka.

Kdy se sklízí šalvěj na sušení

U šalvěje sbíráme listy a nať, přičemž nejvhodnější je šalvěj sbírat od května do červena. Šalvěj obsahuje největší množství léčivých látek těsně před rozkvětem – pro sběr a sušení je tedy ideální květen a červen.

Jaké má účinky šalvěj

Šalvěj má protizánětlivé, baktericidní a fungicidní účinky. Působí také močopudně, spasmolyticky, expektoračně a antioxidačně. Třísloviny jsou zodpovědné za její stahující (adstringentní) účinky. Léčivý čaj ze šalvěje lze užívat vnitřně nebo zevně.

Na co se používá Šalvěj lékařská

Zevně se šalvějový odvar používá jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny, problémech s dásněmi, zápachu z úst nebo po chirurgických zákrocích v dutině ústní včetně trhání zubů. Odvar ze šalvěje lze použít také k obkladům na rány na kůži. Rozdrcený čerstvý list zklidní a dezinfikuje místo po bodnutí hmyzem.

Proč nekvete Šalvěj lékařská

Šalvějím nesvědčí těžká jílovitá půda. Před výsadbou stanoviště vylepšíme hrubým pískem, štěrkem a vyzrálým kompostem. Nekvetou-li, je potřeba je zmladit. Trsy na jaře přesadíme – vyjmeme, rozdělíme rýčem a znovu zasadíme mladé, zdravé části rostlin.

Jak voní šalvěj

Při rozemnutí listů silně voní po černém rybízu. Pro pěstování potřebuje velmi dobře chráněné místo, může vymrzat. Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – má mírně nahořklou a balzámovou chuť. Dvouletka s velkými vrásčitými listy voní po muškátovém víně.

Jaké bylinky do stínu

pažitka, oregano, anýz, majoránka, máta, petržel. Na výplň záhonu šalvěj, kopr, citrónový tymián, stříbrný citronový tymián, kerblík, mateřídouška. A na střed záhonu rozmarýn, kozlík, libeček, šalvěj. Tento samý postup můžeme použít i na výsev do truhlíku, či jiné nádoby určené na výsadbu bylinek.

Jak vypadá sušená šalvěj

Listy se sbírají těsně před tím, než šalvěj vykvete. Musejí být naprosto suché, protože jinak by šalvěj zhnědla – proto se doporučuje sbírat listy a nať v poledne. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu. Sušená nať by měla mít zelenou až stříbrošedou barvu, pokud při sušení zhnědne, už ji nepoužívejte.

Proč děti nesmí šalvěj

Na co si dát u šalvěje pozor

Při použití 3 šálků šalvěje za den toto poškození ale nehrozí. Díky obsahu thujonu by teoreticky šalvěj mohla vyvolat u citlivých lidí křeče, proto se nedoporučuje například epileptikům. Šalvěj není vhodná ani pro těhotné, kojící ženy a malé děti.

Která šalvěj je léčivá

Léčivé druhy šalvějí (především šalvěj lékařská, muškátová, křovitá, rozmarýn nebo bílá) mají antiseptické, antioxidační, protikřečové a protimikrobiální účinky, jsou tedy užívány např. na bolesti v krku, angíny a různé záněty v podobě bylinného čaje nebo jako kloktadlo.

Jak často se může pít šalvějový čaj

Běžné denní doporučené množství šalvěje nepřekračuje 3 šálky odvaru. Šalvěj se neužívá jako prevence, ale pouze při akutních obtížích nebo ještě pár dní po jejich odeznění – doba konzumace tak běžně netrvá déle než 14 dní.

Co do truhlíků do stínu

Mezi balkonové rostliny dobře snášející stín řadíme například:Balkonové rostliny: begónie, africká kopřiva, popenec, netýkavka, fuchsie.Sezonní rostliny: zvonky, primule, dlužicha.Bylinky: kozlík lékařský, převislé a lesní jahody, máta, pažitka, mařinka vonná

Co sázet do stínu

Další rostliny vhodné do stínu: Kontryhel měkký (Alchemilla mollis)Bergenie neboli badan (Bergenia spec.)Bohyška (Hosta spec.)Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris)Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)Čechrava (Astilbe spec.)Zvonek (Campanula spec.)Sasanky (Anemone)

Kdy sbírat a sušit šalvěj

Sběr šalvěje lékařské

U šalvěje sbíráme listy a nať, přičemž nejvhodnější je šalvěj sbírat od května do červena. Šalvěj obsahuje největší množství léčivých látek těsně před rozkvětem – pro sběr a sušení je tedy ideální květen a červen.

Jak dlouho pít šalvěj

Šalvějový čaj se obvykle užívá po omezenou dobu, aby se minimalizovaly možné vedlejší účinky. Doporučená délka užívání se může lišit v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách. Většinou se doporučuje nepřekračovat dvoutýdenní kúru.

Jaké keře do stínu

Mezi vyšší stínomilné druhy patří pěnišníky (Rhododendron), tisy (Taxus), ptačí zoby (Ligustrum), meruzalky (Ribes), zimostrázy (Buxus), tavoly (Physocarpus), pustoryly (Philadelphus L.), lísky (Corylus), jedlovce (Tsuga).

Jaké ovoce do stínu

Na slunce i do polostínu

Je jen nutné na každé stanoviště dát jiný druh. Například maliny a ostružiny snesou i úpal. Borůvky, brusinky a klikva uvítají lehký polostín, v polostínu dobře poroste i rybíz. Co se týká zeminy, bohatou úrodu vám poskytnou keře zasazené do živné, na humus bohaté a propustné půdy.

Na co pomaha šalvěj

Šalvěj působí nejen jako dezinfekce. Pro vnitřní užívání je vhodná i tehdy, když vás trápí potíže s trávícím traktem. Dokáže zklidnit žaludek, střeva a zamezit nadýmání. Látky obsažené v šalvěji také brání nadměrnému pocení, klidní nervy, pomáhají při problémech se stresem či s nespavostí.

Jaký živý plot do stínu

Vhodné stálezelené keře jsou mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), visící leucothoe (Leucothoe catesbaei) a vřesovištní keř mamota širokolistá (Kalmia latifolia). Obecně platí: čím hlubší je stín, ve kterém keře pěstujete, tím méně květů na nich je třeba očekávat.

Co zasadit do stínu

Další rostliny vhodné do stínu: Kontryhel měkký (Alchemilla mollis)Bergenie neboli badan (Bergenia spec.)Bohyška (Hosta spec.)Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris)Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)Čechrava (Astilbe spec.)Zvonek (Campanula spec.)Sasanky (Anemone)

Která zelenina se dá pěstovat ve stínu

Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.

Co místo živého plotu

Častým kandidátem na živý plot je habr. Je levný, a přestože se jedná o listnáč, zahradu dobře kryje i v zimě, neboť suché listí shodí až na jaře, těsně před tím, než vypučí listí nové. Habr se dá poměrně dobře tvarovat, i on má ovšem své konkrétní nevýhody. Často bývá napadán různými škůdci a chorobami.