Co se říká při pomlázce?

Co připomíná Šlehání pomlázkou
K nejrozšířenějším lidovým tradicím, které se váží na velikonoční pondělí je pomlázka, mrskačka nebo také šmigrus. Šlehání děvčat bývá spojeno i s poléváním vodou. Podle etnografky Jiřiny Langhamerové jde v obou případech o symboly omlazení.
Co se váže na pomlázku
Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý
Do oháňky tenkých proutků se nakonec zaplétají pentle, zbytky vlny či odstřižky látek, které se na konci svazují do mašle. Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí.
Archiv
Co je to Mrskut
Mrskút, mrskot, mrskut, mrskanda, mrskačka – název používaný na jižní a střední Moravě. Pomihod, pamihod, pomrhod – (zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody) – střední Čechy, zejména na Rakovnicku.
Archiv
Proč se říká Červené pondělí
* Velikonoční nebo též Červené pondělí – chodí se na pomlázku, jde o staré pohanský zvyky, kdy muži vyplácejí proutkem ženy a ty jim na oplátku dávají vejce. Červená kraslice má speciální význam – je barvou Kristovy krve.
Jak se plete pomlázka ze 6 prutů
Vezmeme tedy do ruky 6 proutků a zarovnáme je podle špičky. Spodní silnější část proutků seřízneme na stejnou délku. Poté vložíme další proutek doprostřed svazku, který zasuneme ale jen asi 8-10 cm dovnitř. Tím pak začneme pevně omotávat celý svazek, čímž nám vznikne základní rukojeť budoucí pomlázky.
Co symbolizuje pomlázka
Pojmenování pomlázka vychází s největší pravděpodobností od slova pomladit, mohlo by ale pocházet i od slova mlází – houštin čerstvých, mladých výhonků rostlin. Šlehání dívek a žen pomlázkou symbolizuje předávání zdraví, svěžesti a pružnosti.
Co je to Karabac
Tradiční pomlázka u vás doma nesmí chybět. Tradiční nástroj, kterým chlapci na Velikonoční pondělí symbolicky šlehají děvčata. Jedná se o spletený svazek z měkkých vrbových proutků, který je na tenčím konci ozdoben barevnou stuhou.
Co je to doprovody
Někde dozvuky pomlázky, jinde první svatby, pouti… Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli. Etnolog Luboš Kafka. LN: Takže odtud to chronicky známé Hody, hody, doprovody!
Kdy se nesmí uklízet
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Kdy se chodi s pomlázkou
Tradičním datem pomlázky je Velikonoční pondělí, přičemž v minulosti často obchůzka začínala hned po nedělní půlnoci. Tento den je proto někdy také označován jako Mrskaný pondělek.
Jak připravit proutky na pomlázku
Běžná pomlázka bývá umotaná z osmi vrbových proutků, na začátek se doporučuje dva pruty ubrat a plést ze šesti. Jen proutek navíc se hodí na rukojeť. Proutí musí být pružné tak, že když se ohne do úhlu 90 stupňů, nezlomí se. Doporučuje se větve zpracovat hned po nařezání, nebo ho namočit do studené vody.
Jak na pleteni pomlázky
Silné proutky, určené na pomlázku se rozdělí po 4 do dvou svazečků. Jednoduché pravidlo říká, že každý 1 vnější prut se proplete mezi 2. a 3. prut z druhé strany, a poté se vrátí na původní místo.
Kdo chodí na pomlázku
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost. Už obecní kroniky z 20. let 20.
Jak se říká jinak pomlázce
Šmigrust, mrskačka, šlahačka
Velikonoční pomlázce se na Valašsku nejčastěji říká šmigrust, mrskačka či šlahačka.
Jak správně koledovat
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Co je bílá neděle
Bílá neděle (latinsky Dominica in albis, 2. neděle velikonoční) je posledním dnem velikonočního oktávu. Název této neděle pochází ze zvyku, že nově pokřtění (tzv. neofyté) tohoto dne naposledy nosili bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii.
Kdy nehýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co se jí na Bílou sobotu
Bílá Sobota
V tento den hospodyně pekly věnce, bochánky, mazance (můžete použít kváskové těsto jako na beránka), jidáše (kynuté sladké houstičky sypané mandlemi podávané polité medem) a velikonočního beránka. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.
Kdy se chodi s Pomlaskou
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.
Kdy řezat proutky na pomlázku
Nejvhodnější doba k řezání je od konce listopadu do konce února. Když budeme sbírat proutí později, musíme jej očistit od výhonků a lístků až do hladka. Kvalitu proutí si ověříme tak, že přehneme proutek přes ukazovák, ohneme jej do pravého úhlu.
Kdy jít na proutky na pomlázku
Nejvhodnější doba k řezání je od konce listopadu do konce února. Když budeme sbírat proutí později, musíme jej očistit od výhonků a lístků až do hladka. Kvalitu proutí si ověříme tak, že přehneme proutek přes ukazovák, ohneme jej do pravého úhlu. Proutky, které ohnutí nevydrží, jsou pro výrobu pomlázky nevhodné.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy se má koledovat
Velký pátek letos vychází na 15.
Po něm již následuje Bílá sobota a již zmiňovaná Velikonoční neděle. Většina lidí se ovšem nejvíc těší na Velikonoční pondělí, někdy také Červené pondělí, kdy se chodí s pomlázkou koledovat.
Co se nesmí na Velký pátek
Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. To jsou zákazy, které vystihují povahu Velkého pátku jako výlučného svátku.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.



0 Comments