Co vše se dělá na Velikonoce?

Co se dělá na Velikonoce
Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.
Archiv
Co se nemá dělat na Velikonoce
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Archiv
Co se jí na Velikonoce
Nádivka, mazanec, beránek, Jidáše, Pučálka a další velikonoční lahůdky. Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka. Jídel, která k svátkům jara patří, je ale mnohem víc.
ArchivPodobné
Co se má dělat na Bílou sobotu
Bílá Sobota
V tento den hospodyně pekly věnce, bochánky, mazance (můžete použít kváskové těsto jako na beránka), jidáše (kynuté sladké houstičky sypané mandlemi podávané polité medem) a velikonočního beránka. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.
Jak se chodí Hrkat
Hrkat se chodilo místo zvonění na modlitbu Anděl Páně, tedy ráno, v poledne a večer, protože zvony na Zelený čtvrtek při mši svaté „odlétají do Říma“. Ve čtvrtek večer jsme se tedy vydali hrkat poprvé. V pátek i v sobotu byla po ranním hrkání, kdy jsme vycházeli v 6:00 hodin, připravená společná snídaně.
Jaké tradice jsou na Velikonoce
VELIKONOCE: Zvyky a tradice spojené s dobou velikonoční Barvení velikonočních vajíček, pečení mazanců a jidášů, šlehání dívek upletenou pomlázkou, polévání vodou nebo třeba vysévání obilí. To vše jsou oblíbené velikonoční zvyky a tradice, pomocí kterých lidé každoročně oslavují svátky jara.
Kdy se nesmí prát prádlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Proč nesmí na Štědrý den viset prádlo
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.
Co nejíst na Velikonoce
Velikonoční půst – co nejíst
Člověk by se měl v tomto období vyhýbat potravinám živočišného původu – masu, masným výrobkům, vajíčkům a mléčným výrobkům.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.
Kdy začíná Hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoční hrkání je náhradou za zvuky zvonů, které v průběhu roku oznamují čas a radostné události.
Kdy odlétají zvony
Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání Svatého otce.
Co je to pašijový týden
Pašijovým týdnem se označují dny posledního týdne před Velikonoční nedělí – tedy před Božím hodem velikonočním. Pojem pašije je odvozen z latinského passio – utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty. Lidé si při pobožnostech připomínají význam umučení a nejvyšší oběti Ježíše Krista.
Co se nesmi 1 ledna
Rozhodně byste se měli vyvarovat praní a věšení prádla, neboť tyto činnosti mohou přinést neštěstí či dokonce smrt do rodiny. Nedoporučuje se také nic vynášet z domu či bytu – daná věc by vám mohla celý příští rok chybět. Zametání by se také nemuselo vyplatit, mohli byste si vymést štěstí z domu.
Kdy nehýbat se zemí
Symbolický význam. Dalším důvodem, proč se na Velký pátek nesmí hýbat se zemí, je symbolický význam tohoto zvyku. Na Velký pátek se lidé snaží vyhnout činnostem, které by mohly připomínat Kristovo utrpení na kříži. Hýbání se zemí je považováno za symbolické utrpení..
Co se nesmí dělat 25. prosince
Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele!
Co se nesmí jíst na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu upečte velikonoční nádivku a mazanec
Po pátečním půstu a lehké stravě v minulých třech velikonočních dnech přichází Bílá sobota a s ní hojnost. Na stole nesmí chybět tradiční velikonoční nádivka, nazývaná také velikonoční buchta, snítek, sekanice, sekanina či hlavička.
Kdy se nesmí uklízet
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Jak chodi Hrkaci
Často kluci vycházejí od kostela, od kříže, od zvonice, začínají společnou modlitbou, u křížů se zastavují, pomodlí se, někdy je s klapotem také obcházejí dokola. A stále platí, že stejně jako v minulosti si výslužku, tedy naturálie i peníze, vybírají až na Bílou sobotu.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Kdy se chodí klapat
Klepat se chodí na Zelený čtvrtek v 17 hodin, to nahrazuje večerní klekání. Pak se klepáči scházejí na Velký pátek ráno za rozbřesku na ranní klepání a znovu v poledne, to je doba, kdy přibili Ježíše Krista na kříž.
Co je to pomlázka
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.



0 Comments